128bitové šifrování

WEP (Wired Equivalent Privacy, česky soukromí ekvivalentní drátovým sítím) je původní zabezpečení Wi-Fi sítí a je součástí IEEE 802.11 standardu z roku 1999. Už z názvu je patrné, že cílem bylo poskytnout zabezpečení jaké je dostupné v drátových sítích. Protože se ale veškeré informace v bezdrátových sítích přenáší vzduchem, je snadné je odposlouchávat. Není totiž nutné se fyzicky drátem připojit k síti.,WEP používá proudovou šifrovací metodu RC4 pro utajení informaci a pro ověření jejich správnosti používá metodu CRC-32 kontrolního součtu.,Takzvaný 64bitový WEP používá 40bitový klíč, ke kterému je připojen 24bitový inicializační vektor a dohromady tak tvoří 64bitový RC4 klíč. 128bitový WEP používá 104 bitový klíč, ke kterému je připojen 24bitový inicializační vektor a dohromady tak tvoří 128bitový RC4 klíč. Někteří výrobci bezdrátových zařízení poskytují i 256bitový WEP.,Bohužel je ale známo mnoho slabostí WEP zabezpečení a tak je dnes doporučováno používat silnější metody jako jsou WPA a WPA2 (Wi-Fi Protected Access). Délka klíče není jedinou slabostí WEP zabezpečení. Společně s kolizemi inicializačních vektorů a možností útoků pomocí zasílání pozměněných paketů, dělá z WEP velmi slabé zabezpečení.